Předseda klubu hodnotí první polovinu 2.ligy
Předseda klubu hodnotí premiéru klubu ve 2.lize po první polovině soutěže
Zdeněk Tomčal je nejen předsedou klubu vítkovického Roubíčku, ale také i jeho zakladatelem. Vítkovický futsalový klub v roce 1986 zakládal společně s několika přáteli na ustavující schůzce v tehdejší věhlasné vítkovické Restauraci U Stadionu, přezdívané Roubíček, zkráceně Roub. Z týmu party přátel, kteří si jen tak po práci či škole šli pro zábavu zahrát zmenšenou formu fotbalu, se postupem času vytvářel doslova futsalový velkoklub. Přibývaly záložní týmy B a C, přidala se práce s dětmi a mládeží a hlavně A a B týmy postupovaly do vyšších soutěží. V soutěžní sezóně 2012/13 se A tým držel na předních příčkách tabulky Divize F a přes zimní období začaly padat první úvahy o tom, zkusit to s A týmem v další soutěžní sezóně ve 2.lize, na kterou si mnohé týmy z naší východní části republiky, zejména z finančních důvodů, netroufly.
Takže pojďme si nejprve připomenout, jak to vlastně s tou 2.ligou začalo…
Prvně mě do myšlenky, jít zkusit 2.ligu, uvrtávali Víťa Josifidis s Honzou Tesařem. Já se osobně přiznám, že měl jsem zprvu z toho docela obavy. Šlo tady přece jen o obrovskou zodpovědnost, zvýšené organizační nároky, kvalitu kádru a zejména daleko vyšší finanční náklady. První pracovní schůzky ke 2.lize začaly probíhat již od ledna tohoto roku ve společnosti mne, Víti, Honzy a Pavla Czeneho, který má jako místopředseda Svazu futsalu zkušenosti z nejvyšší sféry futsalu. Přidal se k nám pak i Pepa Ruta. Začalo se pracovat na nových posilách, trenérech a hlavně financích. Kupodivu i přes nějaké drobnější problémy, které se vždy mohou vyskytnout, vše v podstatě šlapalo jako hodinky. Zapracovalo se na sponzorech, Pepa Ruta zapracoval na dotacích, přišli trenéři Pavel Němec a Radim Křižák a také spoustu nových posil, že jsme si mohli málem vybírat. A v říjnu to vše začalo.
Jak zhodnotit tedy první polovinu 2.ligy?
Panečku, tak to je doslova bomba!!! Ani ve snu by mne nenapadlo, že budeme po polovině soutěže na krásném 3.místě! Samozřejmě, rezervy vždy najdeme, ale důležité je dívat se na vše pozitivně a když se nějaký nedostatek objeví, tak nejde jen kritizovat, ale snažit se i nacházet soudná řešení v rámci našich současných možností.
Co zhodnotit i jednotlivé zápasy?
Není problém, já jsem na každém zápase a to nejen A týmu. Takže na úvod v Třešti s Volfířovem 6:6. Co k tomu říct, snad trochu nervozita, ale na druhou stranu klobouk dolů, prohrávat pár minut před koncem 3:6 a nakonec při powerplay vstřelit 3 góly a vyrovnat, uf!!! Doma s Líšní pak přišla výhra 4:1. Po půli vedeme 1:0, ale ve 27.minutě hosté vyrovnali. V závěru nám to tam přece jen začalo padat a tak první výhra ve 2.lize byla na světě. Pak jsme jeli do Mikulovic na Gamaspol Jeseník. Z naší strany to bylo nejprve super, ale pak už jakési vlažnější a tak remíza 2:2 byla nakonec zasloužená. První šlágr přišel doma s Třincem. Já měl přání nedostat hlavně náklep, ale nakonec, co dodat, když jsme v zápase 2x vedli o dvě branky a utkání skončí nerozhodně 6:6. Pro někoho ztráta, pro mne však spokojenost. Další zápas v Šumperku jsme začali excelentně, vedli jsme 5:1, ale nakonec jsme si sami z toho udělali drama až do samotného konce a těsnou, ale o to cennější výhru 5:4, jsme přece jen uhájili. První klopýtnutí přišlo až v 6.kole, kdy ve Vyškově nám nevyšli začátky obou poločasů. Dohánět zápas při závěrečné powerplay sice šlo, ale chybovali jsme a tak první naše prohra ve 2.lize 4:6 byla na světě. Vrátit se do pohody jsme se mohli v zápase doma s Chocní, ale nemělo to z naší strany patřičnou šťávu a tak jsme byli rádi za těsné vítězství 3:2. Pak přišlo ostravské derby na palubovce favorita 2.ligy VŠB. Asi jsme domácí docela zaskočili, když se nám podařilo vést 2:0 a soupeř nakonec vyrovnal až při závěrečné powerplay. Málem tady došlo k překvapení kola. Poslední zápas s Pardubicemi začal excelentně a brzy jsme vedli 3:0, nakonec byla z toho výhra 6:1. Určitě lze nalézt z tohoto zápasu jak pozitiva, tak i negativa, ale ty je potřeba však umět vyřešit. Celkově ale paráda a hlavně makat dál!!!
Jak hodnotit atmosféru, organizační zajištění a jiné kolem zápasů ve 2.lize?
Určité obavy jsem měl, ale nakonec zjišťuji, a říkají to i někteří delegáti, že to máme fakt dost doma dobře zorganizované. Skvělá hala s hezkou tribunou a hlavně dobrým světlem, barevné zpravodaje, reklamy, skvělé kvalitní videosestřihy, rychlá informovanost na klubovém webu, dobrá spolupráce s MS Deníkem a i solidní návštěvnost domácích zápasů. A bonus k tomu, dobrý nápad s Mikulášem na posledním zápase. Je třeba ale i dál pracovat na ještě dalším vylepšování a zejména organizačním zajištění. Zkrátka nic není tak dobré, aby to nemohlo být ještě lepší… Jinak co se týče atmosféry na zápasech mimo Ostravu, tak určitě divácky nejplněji bylo na nás ve Vyškově, kde se mi líbila navíc také poločasová tombola a pak v Mikulovicích. Víc jsem očekával od derby s VŠB, ale publikum v tomto derby bylo docela v tichosti, i když bylo docela plno.
Jak si vedou další týmy klubu v rozehraném ročníku 2013/14?
Béčko začalo v krajském přeboru super se 3 výhrami a pak přišla série tří turnajů po jedné výhře a jedné prohře. Momentálně je z toho 4.místo a ještě nás čeká těsně před vánoci 5.turnaj v Bílovci. Do B týmu je potřeba zapracovávat i nadále zejména další mladé talenty, co mají ambice na sobě pracovat a kteří by se jednou mohli začít prosazovat stabilněji i v A týmu. Tady bych chtěl apelovat na hráče, aby i k B týmu přistupovali s maximální zodpovědností, vždyť je to záloha pro A tým!!! C tým, hrající 1.okresní třídu, tvoří v našem klubu především stará garda klubu s věkovým průměrem hodně přes 40 let a tak klobouk dolů, že to „staříky“ stále baví. Na zápasy se občas doplní nějakou omladinou, takže trošku přece jen mezi nějakým mladým aspoň trošku „omládnou“. Prozatím mají za sebou jeden turnaj s jednou výhrou a dvěma porážkami. Již tuto sobotu 14.12. je ale čeká 2.turnaj v hale na Varenské, takže snad svou dosavadní bilanci podstatně vylepší. Také náš nejmladší tým v soutěži, dorost, který jsme letos rozšířili i o hráče U21, kteří ještě nedostávají prostor v A nebo B týmu klubu, má za sebou úvodní turnaj. 2 výhry a jedna porážka je docela dobrým vstupem a uvidíme, jak kluci na sobě budou dál pracovat.
No a co žáci?
Je to těžké přilákat v dnešní době ke sportu mladé talenty a tady musím být dost kritický. Začínají k nám chodit děti, co se ve fotbale většinou neuchytili nebo dokonce žádný sport ani vůbec nedělali a tak zkoušejí u nás alespoň futsal. Kde jsou však časy talentů typu Kováčika a spol. To byli panečku jiní talenti! I dnes sice několik talentů mezi dětmi máme, třeba takoví Matěj Blaške, Filip Capinský nebo Honza Stapaj, ale pro další budoucnost klubu jich potřebujeme daleko více. Jenže přilákat děti ke sportu je rok od roku horší a horší. Tady bych začal pomalu volat S.O.S. a snažil se v klubu najít nějaké řešení, jak nejmladší talenty pro klub znovu vyhledávat a pak i v klubu vychovávat. Na toto téma se v nejbližší době musíme zaměřit nejen ve výboru klubu, protože v dětech je naše budoucnost!!!
Vítkovickému futsalovému klubu se pomalu blíží konec roku, který uzavře na závěrečném tréninku v pátek 27.12. od 17:30 do 20:30 v hale Sportovního centra na Dubině. Jaký bude pro něj rok 2014, to záleží jednak na hráčích samotných, ale taky na organizačním zajištění klubu, sponzorech a dotacích. Pokud všichni budou ve Vítkovicích táhnout za jeden provaz a přidají ruku ke společnému dílu, jistě i rok příští bude pro ně úspěšný. A tak Roubíček, do toho!!!